Koncert Queen a Adama Lamberta od Katariny

19. července 2012 v 20:07 |  Speciály

Díky moc fanynce Katarině za první vlaštovku, tedy její příběh a zážitky z cesty za Adamem Lambertem do Wroclawi. Přeji pěkné počtení.
- - -

Dokud to mám v živé paměti, pokusím se vám zprostředkovat celý můj výlet na Adamův koncert do Wroclawi. Nečekejte recenzi jako u jistého pána blogera, který si koncert od koncertu neustále bere Adama na mušku. Už mě s tím vážně štve, ale co naděláme, některé lidi nepředěláme, že?!!
Já bych chtěla popsat tak nějak ve stručnosti celý ten zážitek, i co tomu předcházelo a co bylo potom, protože i to stojí za zmínku:-) A omlouvám se dopředu, že je to takové narychlo splácané, tedy nic moc napsané... pořád ještě ve mně doznívají dojmy:-)
Takže...


Za prvé - lístky! V dnešní době nic nemožného, koupit si lístky na koncert v zahraničí, tedy pokud nechcete jet na koncert v Polsku. Byly tam menší potíže, hlavně s placením, tohle se naštěstí vyřešilo a na podruhé už všechno proběhlo v pořádku. Pak už jsem jenom čekala, až mi lístky dorazí, ovšem, asi měsíc před koncertem tu pořád nebyly, tak jsem začala trochu zmatkovat a napsala do Polska o info, co s nimi je. Pán z Ticketteamu (tak se jmenuje ta jejich polská společnost) mi napsal, že jsme neuvedli v objednávce telefonní číslo, že bez něj kurýr nemůže lístky dopravit. Osobně vyplňuju v objednávkách na netu jen kolonky s červenou hvězdičkou, tedy s nutnými údaji a u telefonního čísla tahle hvězdička nebyla, takže jsem kolonku jednoduše přehlédla. A v závěru nám nikdo nevolal, když je konečně ten kurýr dovezl a ještě nechal zásilku u sousedů, fakt mi to dává smysl... ale dobrý... hlavně že nakonec došly:-D

Za druhé - příprava... nemusím vám asi popisovat, co to je cestovní horečka:-)) Měla jsem jí dobrých čtrnáct dnů předtím, absolutně jsem se nedokázala na nic soustředit. Takhle daleko jsem na koncertu ještě nebyla a k tomu jsem se měla setkat s úplně novými lidmi. Tedy, znám se s nimi z FB a ze skype, ale i tak jsem z toho pochopitelně byla nervózní. No a jak jinak, i tady se vyskytly komplikace... já prostě nemůžu někam jet, aby nebylo okolo toho milion problémů:-D
Nejdřív nám náš původní řidič, který nás měl do Wroclawi dovézt dal vale, docela nehezkým způsobem. Ani se neobtěžoval to říct, Brenda se to dozvěděla od někoho jiného. Naštěstí, její kamarád Roman byl skvělý řidič, naprosto v klidu, vyrovnaný, v pohodě chlápek, který nás bezpečně dovezl tam i zpátky. Má můj obdiv a velký dík!! I za to, že tu cestu s námi přežil:-))
Další komplikace přišla v podobě dokladů, konkrétně u mě. Asi pět dnů před odjezdem jsem úplnou náhodou (ano, náhodou.. máma mi připomněla, že bych si to mohla zkontrolovat) zjistila, že nemám platný pas, ba ani občanku, prostě všechny doklady propadlý:-( Bože, já řvala, jak želva. Myslela jsem si, že to je konec, protože takhle narychlo si nechat udělat doklady prostě nejde... tedy až na tzv. Rychlopas, který mě ovšem vyšel na 1500 korun, masakr!!

Za třetí - cesta před výjezdem do Polska... v mém případě jsem jí brala trochu jako nutné zlo, jelikož to mám do Polska opravdu hodně daleko. Ještě než jsme s holkama a naším čupr supr šoférem vyrazili směr Wroclaw, musela jsem přejet asi půlku republiky vlakem. Vzhledem k tomu, jak perfektní spoje poskytují naše české dráhy to bylo asi to nejúmornější, co jsem za posledních zhruba deset let zažila. Jak tam, tak zpátky. Myslím, že příště poletím letadlem, tohle byl fakt vopruz:-)


Za čtvrté - cesta samotná - než se pustím do jejího popisu, chci se jen krátce zmínit o mém příjezdu k Brendě a Jolaně. Přivítání bylo úžasný, holky super, hned jsme si padly do noty..
Skvělá byla i cesta z nádraží, došel nám benzín a musely jsme čekat na toho našeho šoféra, aby pro nás přijel. Nejlepší ovšem bylo, že nám došel v obci Teplička... no není to znamení??:-D
Pak už se jelo k Brendě, kde jsme si na seznámení daly pár piveček a pak se šlo na kutě. Tady by bylo asi dobré začít s počítáním naspaných hodin během celého víkendu.. věřte mi, že budou stačit prsty na jedné ruce.
Před odjezdem do Polska jsem spaly sotva dvě hodiny...

Vyráželo se ráno v půl osmé, za deštivého počasí, se zásobou baget a energy drinků a relativně dobrou náladou, vzhledem k téměř probděné noci:-) A nesmím zapomenout na Adámkovu hudbu, která nás provázela na celé cestě.
Co nás ovšem vypeklo bylo navigace. Dovedla nás sice do Německa, přes které jsme měli jet, ale tam na nás čekalo několik slepých uliček, takže jsme se museli vracet a nakonec jsme se řídili instinktem a ukazateli u silnic. I tady musím našeho řidiče pochválit, zachoval si chladnou hlavu, byl fakt skvělej, že nezmatkoval a nevzdal to, i když jsme si zajeli možná nějakých šedesát kilometrů! Když jsme se konečně dostali na dálnici, která vedla až do Polska, mohli jsme si oddechnout.
Úžasný bylo, když se u dálnice začaly objevovat ukazetele naWroclaw, asi tam mi snad teprve začalo docházet, kam že to vlastně jedeme:-)


Bohužel přímo ve Wroclawi jsme se opět tak trochu ztratili a když už to vypadalo beznadějně, tak se před námi vyloupl Adamův hotel Monopol a u něj čekající fanoušci, mezi kterými jsem poznala některé naše Glamberts. Chtěla jsem vyskočit a pozdravit se s nimi, ale hrozně nás tlačil čas, takže jsme se akorát pokochali tím, kde Adam bydlí a jeli dál hledat ten obří stadion:-))

Za páté - koncert...
Ano, ještě nikdy jsem nic tak obrovskýho neviděla, stadion ve Wroclawi je fakt úplně mega a moderní!
Čekala jsem zástupy fanoušků, i vzhledem k tomu, že jsme dorazili až ve čtyři, kdy pouštěli dovnitř, ale nic takovýho. Prošli jsme v klidu, tedy museli jsme zahodit všechny pet lahve a pak hurá chytnout to nejlepší místo. Upřímně, z toho kam jsme se dostali jsem měla druhé vánoce, protože když jsem uviděla celý ten prostor a pak ten náš (připlatit si na Golden Circle se vyplatilo) nemohla jsem tomu uvěřit. Že bychom mohli být tak blízko. Dostali jsme se téměř k zábraně před jevištěm. Před námi stála jen skupinka asi pěti Poláků, kteří mě celou dobu fakt štvali, protože se hrozně roztahovali a byli protivný, ale s něčím takovým se musí počítat, za takový místo skousnete všechno!
Nebudu popisovat čekání, to bylo hrozný, asi jako před každým koncertem, zvlášť když se bojíte odejít napít, abyste o to skvělý místo nepřišli a ještě na vás pere slunce. Chytli jsme snad ten největší pařák jaký šlo. Musím si ale pamatovat, že je dobrý si někde předtím namočit ručník a dát si ho kolem krku, dost mi to pomohlo, aby ze mě nelilo a ještě jsem si připadala osvěžená:-)

Chvíli po šesté začal samotný program, vystoupily tři kapely, z nichž jedna mě natolik uchvátila, že si troufám říct, že bych si klidně dala jejich solo koncík. Jmenuje se Mona a jejich zpěvák je teda číslo. Lil pivo kolem sebe, pil Jaggermaistera a ještě zpíval jak bůh, vážně... jeho zpěv byl úžasný!
Předkapely skončily chvíli po půl deváté a pak už se začala připravovat scéna pro Queen a Adámka:-) Mezitím se zaplnil i celý stadion.. bylo to jako kouzlo, když jsem se podívala dozadu předtím, při kapelách, zaplňovalo se to hrozně pomalu, ochozy byly skoro prázdný a pak, těsně před vystoupením Queen jsem se jukla znovu a narváno. Hrozně mě to potěšilo, chtěla jsem aby Queen i Adam cítili velkou podporu, i díky návštěvnosti.
Scéna se připravovala možná hodinu, ale i ta utekla jako nic, mezitím se setmělo, pak zhasla světla kolem nás a opona s obřím erbem Queen spadla...


Jak už jsem psala na začátku, nebudu popisovat každou skladbu, která ten večer zazněla... já totiž tohle neřeším, když jsem na koncertě takové legendy a ještě člověka, který pro mě a můj život tolik znamená. Já jsem ráda, že tam jsem a že si můžu užívat jejich blízkost, jejich hudbu, Adamův hlas naživo, to je pro mě to podstatný... ne, jestli tam někdo ujede, nebo jaký má vibrato atd atd... mimochodem, Adam neujel ani jednou a rozbalil to tak, že se mi kroutily palce na nohách:-D jakože fakt!!
Vzala jsem si sebou malou kamerku, že si natočím pár záběrů.. ona točí fakt pěkně a při GNT se mi osvědčila, ale tady zřejmě vadila pořadatelům, protože jsem ji musela po druhé písničce uklidit. Dokonce došlo na spekulace, že vadila samotnému Adamovi, jelikož byl po první i druhé písničce něco řešit v zákulisí a tvářil se u toho vážně. Mě až jsem se vrátila domů došlo, že kdyby šlo o nějaký technický problém, šel by na druhou stranu jeviště, zvukaři byli totiž tam. Je tedy možné, že to jak se na mě, nebo spíš na tu kamerku pořád díval mohlo znamenat tohle.


Trochu jsem z toho v rozpacích, nechtěla by bych být ta, která ho rozptylovala (jo, já jsem blázen... na všechny beru ohledy:-DD) ale na druhou stranu, díval se tam k nám potom pořád, i když už jsem tu kameru neměla, takže možná jsem tímhle ne moc pěkným způsobem přilákala jeho pozornost:-)) Jo, kéž by!! Na druhou stranu.. jsem si víc než jistá tím, že Adam poznal, kdo tam přijel kvůli němu a myslím si, že Glamberts moc vepředu nebylo, zvlášť když jsem viděla všechny ty lidi v tričkách Queen. Pro jistotu jsem se i vybavila náramkem v trespassing barvách a ještě tím, který mi adminka darovala k narozeninám... pochází přímo z Adamova oficiálního obchodu.. no tak, ještě aby ho nepoznal že jo:-)) a v neposlední řadě... moje tetování Horova oka na zápěstí... tahle kombinace prostě musela zabrat:-D

Když se vrátím k té kamerce.. už tam jsem si uvědomila, že je lepší, když mě na ní upozornili, protože bych asi celý koncert opět viděla jenom přes hledáček, podobně jako GNT. Takhle jsem si natočila na mobil jen některé písničky a zbytek jsem si prostě užívala, zpívala, křičela, mávala a rozpouštěla se při jeho dokonalých pohybech a vysokých tónech, které mě jednoduše sráží na kolena a ještě takhle naživo. Může si říkat kdo chce co chce, ale Adam neparoduje, ani nenapodobuje Freddieho, Adam je prostě Adam... má svůj styl, zpívá podle sebe a užívá si to! Jeho kontakt s publikem je prostě dokonalý. A o to víc ho obdivuju, když ví, že mezi všemi těmi lidmi je jen hrstka těch, kteří ho skutečně milují a neřeší tuhle spolupráci. Na druhou stranu, když jsem tak nějak vnímala všechny ty lidi okolo... jo, byli trochu, jak jen to říct na rozpacích možná... hlavně před těmi největšími fláky viz. Bohemia Rhapsody, We are the Champions atd... ale nakonec všichni řvali nadšením, což mi přišlo jako dokonalá satisfakce za všechny ty negativní články a úvahy, které už jsem o tomhle spojení četla.

Trochu mě mrzí, že jsem zhruba od poloviny začala v hlavě probírat únavu a žízeň. Byl to takový ten dilematický pocit... hrozně jsem si přála, aby už to skončilo, abych se mohla někde napít a zároveň jsem si hrozně přála, ať to nikdy neskončí. Je mi jasný, že tohle jsou takový ty věci, se kterýma člověk musí počítat, ale fakt... v životě jsem neměla takovou žízeň jako tady. Je to stejný jako když potřebujete na záchod. Víte, že to vydržíte, tedy možná, ale stejně na to myslíte, aspoň podvědomě. Ale je mi jasný, že tenhle pocit brzy z paměti vytěsnám, protože zůstanou jen ty krásný vzpomínky, ty ho prostě přebijou na celý čáře...

Za šesté - po...
Cesta domů byla dlouhá, ovšem obohacená o dojmy a zážitky, které by mi vystačily ještě na tři takové cesty. Do cíle naší výpravy jsme dorazili někdy v sedm ráno, stihla jsem si v autě asi hodinku zdřímnout, ale upřímně, i když si člověk říká, že to všechno dospí při cestě, nakonec to stejně nejde. Myslela jsem na koncert, na Adama a na to, až se setkám se svou postelí a až konečně doma zapnu počítač a podělím se o své zážitky s ostatními.
V devět hodin ráno jsem nastoupila na svůj vlak směr domů (se čtyřmi přestupy) a ve čtyři hodiny odpoledne konečně ulehla do své postele, kde jsem nemohla zabrat:-D Ne, fakt to nešlo, protože jsem měla v hlavě pořád celý ten víkend, Adama a jednu neukojitelnou myšlenku, že bych se tam nejraději vrátila zpátky...

Shrnutí...
Přemýšlela jsem už při cestě domů, jak bych celý tenhle víkend shrnula.. aby to nebylo moc dlouhé a hlavně výstižné. V první řadě musím poděkovat holkám, za to jak skvěle se o mě postaraly a že jsem si s nimi mohla tenhle sen splnit. Brenda, Jolana i Roman byli skvělí, dlouho jsem se takhle nezasmála a nepobavila. Brendě konkrétné musím poděkovat i za to, že mě přemluvila k tomu, abych jela, původně to fakt v plánu nebylo, bála jsem se té cesty. Samozřejmě, že nelituju ničeho a dala bych si to klidně znovu... všechno okolo se dá přežít, když vás na konci čeká něco takového.
No a shrnutí koncertu? Bylo to neuvěřitelné, dokonalé, nádherné a Adam byl taková děvka jako ještě nikdy předtím:-D ano, říkám to zcela na rovinu.. Adam je Děvka s velkým D. Protože on s vámi manipuluje, hraje si, užívá si toho, jak jste z něj hotoví!!
Tenhle koncert byl prostě neopakovatelný zážitek! Doufám, že Adama budu moc ještě někdy vidět live, protože díky němu vím, co to znamená splnit si svůj sen. Už podruhé...

 


Komentáře

1 Katarina Katarina | 19. července 2012 v 20:19 | Reagovat

Moc děkuju za zveřejnění:-)

2 lambertsource lambertsource | 19. července 2012 v 20:45 | Reagovat

[1]: To já moc děkuji, že jsi se podělila o své zážitky :)

3 Katarina Katarina | 19. července 2012 v 21:56 | Reagovat

Ještě jsem chtěla podotknout, že i když by bylo moc hezký, kdyby se Adam koukal na mě, respektive na kameru, či jinou část mého já, tak tomu ani trochu nevěřím, protože jsem realista a pro někoho jako on jen asi dvoumiliontá neznámá tvář v davu, takže moje úvahy v článku jsou ryze pro pobavení, nikoliv vážně myšlené:-)

4 Misule Misule | 20. července 2012 v 7:35 | Reagovat

Katarino i když narychlo tak krásně napsané! díky tobě i blogu za zveřejnění hltám vás!

5 Katarina Katarina | 20. července 2012 v 7:43 | Reagovat

[4]: moc děkuju:-)

6 Julia Julia | 20. července 2012 v 8:05 | Reagovat

Super, ďakujeme krásne!!!

7 karol karol | 20. července 2012 v 19:22 | Reagovat

taky dekuju

8 Brenda Brenda | E-mail | 22. července 2012 v 0:10 | Reagovat

Kačenko, moc ti děkuju za tvůj dík :)
Já děkuju, že sis to užila, myslim...u mě, u nás :) já samo taky!!! Doufám, že se ještě někdy setkáme. Adama jsme si užily...no já nemám slov a hned bych se vrátila... Jsem ráda, že jsem tě přemluvila a jely jsme!!!! Všechny strasti s cestou, několikanásobně vynahradil koncert a Adámek. Neuvěřitelný zážitek a Adam, tak blízko, jen se ho dotknout!!! :)Úžasnej zpěvák, bavič, děvka :) a hlavně člověk!

9 Brenda Brenda | E-mail | 22. července 2012 v 0:18 | Reagovat

Tady fotky s cesty na koncert do Wroclawi  http://www.facebook.com/media/set/?set=a.201201943342060.46772.100003567686587&type=3&l=e6a70b1109

tady třeba nějaké moje fotky
http://www.facebook.com/media/set/?set=a.199967236798864.46384.100003567686587&type=3&l=5a6e201099

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama